Nejdřív si dovolím začít sama u sebe a tím, jaký život jsem vedla před jógou. Už jsem se tu zmiňovala v předchozích článcích, že jsem na svou první lekci jógy zabloudila v 16-ti letech a byl to tak otřesný zážitek, že jsem pak jógu zařazovala do truhličky – UŽ NIKDY VÍCE. Ale nikdy neříkej nikdy!

Když jsem vyjela na trenérský kurz Body balance, tak se z lekce vlastně stal takový úvod do jógy a já tehdy zjistila, jak strašně na tom fyzicky jsem. Neohla jsem se ani ke kolenům, celé tělo mě bolelo. Vedle mě byla paní, která byla profesí fyzioterapeutka, věkově jí bylo odhadem kolem 40, a ta se ohla úplně všude. To mě tenkrát zarazilo a sama za sebe jsem se zastyděla. Proto zanedlouho mé kroky vedly do jógového studia, kde jsem se dostala na lekci Ashtanga jógy, kterou dnes sama vyučuji.

Ze začátku jsem s jógou začala asi tak jako většina lidí, zkrátka proto, abych byla víc ohebná, nebyla tak zkrácená a všechno mě tak nebolelo. První lekce byla makačka. Zjistila jsem, že jsem na tom fakt bídně, potila jsem se jak nikdy, ale přesto všechno mě lákalo zkusit to znova. Navíc lektorka mě učila jen pozice, a o nějakých „ezo“ tématech tu nepadlo ani slovo. To pro mě tehdy byla výhra! Šla jsem tedy znovu a znovu, a dnes už praktikuju 4,5 roku.

Začínala jsem jen proto, abych rozhýbala své zatuhlé tělo. Víc jsem neočekávala. Když jsem si ale stoupla na podložku, přišlo mi, že se cítím zkrátka dobře. Jakoby se mé všední denní starosti rozpustily a já tu najednou byla fakt pro sebe. A bylo mi tam se sebou fakt dobře. Pravidelným docházením na lekce jsem si všimla, že se moje nálada a chování mění. Byla jsem víc stabilní, často s lepší náladou a klidnější, vyrovnanější. Přivedlo mě to i k tomu začít na sobě víc pracovat, víc se objevovat, rozvíjet se.

Myslím, že každý můžeme jít na lekci s něčím jiným. Někdo proto, že se chce protáhnout, někdo uvolnit, jiný zase lépe dýchat, meditovat, uklidnit se…důvody jsou různé. Čas pro sebe a být sám se sebou potřebujeme každý. Jsme dnes a denně obklopeni různými stresovými faktory, chvatem, přívalem negativity a potřebujeme něco, co nás navrátí do rovnováhy a vnitřního klidu. Aniž bychom si toho všimli, nebo jsme si to uvědomovali, začne se i náš vnitřní svět kultivovat, začneme se měnit, začneme být sami sebou.

Ashtanga jóga je terapie. Terapie těla, mysli i duše. Lepší nástroj pro samoléčení neznám. Jak říkám, důvodem pro začátek s jógou může být jakýkoliv, jen zkrátka přijďte a pak sami sebe pozorujte, jestli se něco děje nebo ne. Jestli vám na tom světě je lépe, nebo ne. Není potřeba se bát jako já před lety, že když budete praktikovat jógu, že je to jen pro „ezo“ lidi a vy sem nepatříte. Začít s jógou můžeme každý a bude mít takový efekt a takový dosah, který jí my sami dovolíme.